dopoledne - přednáška dr. Jiřího Grygara o projekt Pierre Auger
.................- přednáška prof. Jiřího Chýly o historii CERNu

odpoledne - odjezd domů
.

Pátkem nás provedl známý fyzika popularizátor vědy dr.Jiří Grygar, který nás seznámil s mezinárodním projektem Pierre Auger Observatory.
Následovala přednáška vedoucího sekce elementárních částic, prof. Jiřího Chýly, který nás seznámil shistoriií a současností laboratoře CERN.


Projekt "Pierre Auger Observatory" je prestižním rozsáhlým a dlouhodobým astrofyzikálním projektem, který je srovnatelný i s největšími světovými projekty základního výzkumu (například projekty řešené v CERNu). Je nazván podle francouzského fyzika Pierra Augera, jenž při měření na vrcholu Jungfraujochu v Alpách odhalil v roce 1938 existenci spršek sekundárního kosmického záření, a odtud odvodil velmi vysoké energie primárního kosmického záření, které takové spršky vyvolává.
Mezinárodní spolupráce na projektu započala v listopadu 1995; Česká republika (Fyzikální ústav AV ČR a Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a FZÚ AV ČR v Olomouci) se neoficiálně zapojila v roce 1997 a řádným členem je od roku 1999. Cílem projektu je soustavné a rozsáhlé studium kosmického záření o extrémně vysokých energiích v rozsahu 1019 až 1020 eV. Dosud se totiž podařilo díky různým menším detektorům zaznamenat náhodně jenom několik málo částic s těmito energiemi, jež jsou naprosto nedostupné pro urychlovače částic na Zemi.
Prostředkem k jejich studiu se má proto stát rozsáhlá observatoř. Ta se nyní buduje v blízkosti města Malargue v provincii Mendoza v jihoamerické Argentině nákladem asi 55 milionů dolarů a má být uvedena do provozu již r. 2005. Projekt "Pierre Auger Observatory" zabírá plochu kolem 3000 km2, přičemž detekci spršek kosmického záření budou obstarávat dva rozdílné typy detektorů.
Soustava povrchových detektorů bude zaznamenávat průlet částic nádržemi s vodou pomocí Čerenkovova záření. Nezávislá soustava optických teleskopů bude vybavena citlivými detektory kratičkých záblesků fluorescenčního záření, jež vzniká průletem částic sekundárního kosmického záření zemskou atmosférou. V centrální části zařízení bude umístěno 12 teleskopů se zorným úhlem 360° a ve vrcholech trojúhelníku na vnějších okrajích observatoře další tři soustavy, každá s 6 teleskopy o zorném úhlu 180°; úhrnem je tedy zapotřebí vybudovat 30 teleskopů, přičemž každý bude mít sběrnou plochu 3,6 x 3,6 m2. "Srdcem" každého teleskopu je zrcadlová plocha, tvořená 64 pětiúhelníkovými zrcadly 4 typů v případě českého detektoru, respektive 36 čtvercovými zrcadly v případě detektoru německého. Oba typy detektorů jsou vyráběny odlišnými technologiemi, ale pro realizaci projektu byly nakonec oba vybrány jako rovnocenné.
Informace o panu Grygarovi : http://www.astro.cz/~grygar

Prof. RNDr. Jiří Chýla, DrSc
CERN-historie a současnost
Je to evropská laboratoř pro fyziku částic a zároveň nejrozsáhlejší výzkumné centrum částicové fyziky na světě. Byl založen v roce 1954. Nyní je počet členských zemí 20 (původních bylo 12). Laboratoř leží na francouzsko-švýcarské hranici západně od Ženevy na úpatí pohoří Jura. Se zařízením CERN pracuje okolo 6500 vědců. Zkoumá složení hmoty a hraje i důležitou roli v rozvoji technologie budoucnosti.
Úkolem laboratoře je porozumět tomu, z jakých součástí je hmota složena a jak tyto součásti spolu interagují. Jeho zařízení, urychlovače a detektory částic, patří mezi největší a nejsložitější vědecká zařízení na světě. Zkoumají se zde nové částice, které vznikají při srážkách v urychlovačích a tak se zkoumá základ hmoty. Např. v nedávno provozovaném urychlovači LEP (Large Electron-Positron Collider) se srážely elektrony a pozitrony a dávaly za vznik novým částicím.
Existují urychlovače dvou typů, lineární a kruhové.V CERN se můžeme setkat s oběma. Urychlovače používají silné elektrické pole, jehož prostřednictvím "nahustí" energii do svazku částic. Magnetické pole svazek přesně zaostřuje a slouží i k udržení částic na kruhové dráze (u kruhových urychlovačů).Lineární urychlovače předávají energii svazku při jeho postupném pohybu po celé délce. Platí tedy, že čím delší zařízení, tím vyšší konečná energie.
V kruhových urychlovačích částice létají znovu a znovu kolem dokola a hromadí tak energii s každým oběhem kruhu. Jak ale rychlost částic roste, většina má tendenci "vyletět" ven z kruhu, to je důvod, proč je LEP tak velký (má asi 27 km v obvodu). Byl navržen tak, aby zakřivení kruhu bylo tak mírné, jak je to jen možné. V CERN se staví nový urychlovač LHC (Large Hadron Collider) a asi v roce 2007 bude připraven ke spuštění.


harmonogram
fotogalerie text . .pátek web+design - Oto Macenauer
& Petr Weida