dopoledne - přednáška dr. Jiřího Grygara o projekt Pierre Auger
.................- přednáška prof. Jiřího Chýly o historii CERNu
odpoledne - odjezd domů
.
Pátkem nás provedl známý fyzika popularizátor vědy dr.Jiří Grygar, který nás seznámil s mezinárodním projektem Pierre Auger Observatory.
Následovala přednáška vedoucího sekce elementárních částic, prof. Jiřího Chýly, který nás seznámil shistoriií
a současností laboratoře CERN.
Projekt "Pierre Auger Observatory" je prestižním rozsáhlým a dlouhodobým
astrofyzikálním projektem, který je srovnatelný i s největšími světovými projekty
základního výzkumu (například projekty řešené v CERNu). Je nazván podle francouzského
fyzika Pierra Augera, jenž při měření na vrcholu Jungfraujochu v Alpách odhalil
v roce 1938 existenci spršek sekundárního kosmického záření, a odtud odvodil
velmi vysoké energie primárního kosmického záření, které takové spršky vyvolává.
Mezinárodní spolupráce na projektu započala v listopadu 1995; Česká republika
(Fyzikální ústav AV ČR a Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a FZÚ
AV ČR v Olomouci) se neoficiálně zapojila v roce 1997 a řádným členem je od
roku 1999. Cílem projektu je soustavné a rozsáhlé studium kosmického záření
o extrémně vysokých energiích v rozsahu 1019 až 1020 eV. Dosud se totiž podařilo
díky různým menším detektorům zaznamenat náhodně jenom několik málo částic s
těmito energiemi, jež jsou naprosto nedostupné pro urychlovače částic na Zemi.
Prostředkem k jejich studiu se má proto stát rozsáhlá observatoř. Ta se nyní
buduje v blízkosti města Malargue v provincii Mendoza v jihoamerické Argentině
nákladem asi 55 milionů dolarů a má být uvedena do provozu již r. 2005. Projekt
"Pierre Auger Observatory" zabírá plochu kolem 3000 km2, přičemž detekci
spršek kosmického záření budou obstarávat dva rozdílné typy detektorů.
Soustava povrchových detektorů bude zaznamenávat průlet částic nádržemi s vodou
pomocí Čerenkovova záření. Nezávislá soustava optických teleskopů bude vybavena
citlivými detektory kratičkých záblesků fluorescenčního záření, jež vzniká průletem
částic sekundárního kosmického záření zemskou atmosférou. V centrální části
zařízení bude umístěno 12 teleskopů se zorným úhlem 360° a ve vrcholech trojúhelníku
na vnějších okrajích observatoře další tři soustavy, každá s 6 teleskopy o zorném
úhlu 180°; úhrnem je tedy zapotřebí vybudovat 30 teleskopů, přičemž každý bude
mít sběrnou plochu 3,6 x 3,6 m2. "Srdcem" každého teleskopu je zrcadlová
plocha, tvořená 64 pětiúhelníkovými zrcadly 4 typů v případě českého detektoru,
respektive 36 čtvercovými zrcadly v případě detektoru německého. Oba typy detektorů
jsou vyráběny odlišnými technologiemi, ale pro realizaci projektu byly nakonec
oba vybrány jako rovnocenné.
Informace o panu Grygarovi : http://www.astro.cz/~grygar
Prof. RNDr. Jiří Chýla, DrSc
CERN-historie a současnost
Je to evropská laboratoř pro fyziku částic a zároveň nejrozsáhlejší výzkumné
centrum částicové fyziky na světě. Byl založen v roce 1954. Nyní je počet členských
zemí 20 (původních bylo 12). Laboratoř leží na francouzsko-švýcarské hranici
západně od Ženevy na úpatí pohoří Jura. Se zařízením CERN pracuje okolo 6500
vědců. Zkoumá složení hmoty a hraje i důležitou roli v rozvoji technologie budoucnosti.
Úkolem laboratoře je porozumět tomu, z jakých součástí je hmota složena a jak
tyto součásti spolu interagují. Jeho zařízení, urychlovače a detektory částic,
patří mezi největší a nejsložitější vědecká zařízení na světě. Zkoumají se zde
nové částice, které vznikají při srážkách v urychlovačích a tak se zkoumá základ
hmoty. Např. v nedávno provozovaném urychlovači LEP (Large Electron-Positron Collider) se srážely
elektrony a pozitrony a dávaly za vznik novým částicím.
Existují urychlovače dvou typů, lineární a kruhové.V CERN se můžeme setkat s
oběma. Urychlovače používají silné elektrické pole, jehož prostřednictvím "nahustí"
energii do svazku částic. Magnetické pole svazek přesně zaostřuje a slouží i
k udržení částic na kruhové dráze (u kruhových urychlovačů).Lineární urychlovače
předávají energii svazku při jeho postupném pohybu po celé délce. Platí tedy,
že čím delší zařízení, tím vyšší konečná energie.
V kruhových urychlovačích
částice létají znovu a znovu kolem dokola a hromadí tak energii s každým oběhem
kruhu. Jak ale rychlost částic roste, většina má tendenci "vyletět"
ven z kruhu, to je důvod, proč je LEP tak velký (má asi 27 km v obvodu). Byl
navržen tak, aby zakřivení kruhu bylo tak mírné, jak je to jen možné. V CERN
se staví nový urychlovač LHC (Large Hadron Collider) a asi v roce 2007 bude
připraven ke spuštění.
